Zajímavosti o pivu

Zajímá vás, co je to IBU, EBC či EPM?
Nebo co znamená svrchně či spodně kvašené pivo či co se považuje za pivní speciál?

Pokud ano, pak jsou následující řádky právě pro vás.

Jednotka hořkosti IBU

Jednotka hořkosti (IBU)

IBU nebo-li International Bitterness Unit, v češtině jednotka hořkosti je veličina stanovaná sdružením pivovarských chemiků. Jednotka je udávána chemicky, ne senzoricky a udává obsah miligramů iso-alfa-hořkých kyselin na jeden litr piva. Chuť piva dále ovlivňují i další složky, jako je složení sladu, typ použitého chmele atd. Hořkost je tedy „mg/litr“. Některé opravdu nekonvenční IPY uvádějí až 100.

Z budvarských piv je nejvíc hořký světlý ležák 33. Číslo 33 právě znamená množství jednotek hořkosti. Original Budvar světlý ležák jich má 22.

 

Jednotka určující barvu piva EBC


Jednotka určující barvu piva (EBC)

EBC nebo-li European Brewery Convention je jednotkaurčující barvu piva. Barva začíná od nuly (voda), čím vyšší číslo, tím tmavší pivo. Nejtmavší jsou tedy černá piva a stouty.

Budvar Tmavý ležák dosahuje hodnoty 80-100 jednotek EBC.

Budvar desítka


Extrakt původní mladiny (EPM)

Stupňovitost piva. Udává % všech rozpuštěných látek v mladině. Jedná se především o cukry. Z těchto cukrů pak při kvašení piva vzniká alkohol.

Staré známé rozlišení na desítku a dvanáctku.

Pivní tanky

Svrchně kvašené pivo

Pojem svrchně kvašení vychází z chování některých kvasnic při hlavním kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi „krustu“. Nakonec však i svrchní kvasinky poslušně lehnou na dno.

Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využiím kvasinek či pomocí spontánního kvašení vlivem mikroflóry bakterií či jiných mikoorganismů.

Využívá se k výrobě veškerých svrchně kvašených nebo spontánně kvašených piv. Škála chutí bývá velice pestrá.

Kvašení piva


Spodně kvašené pivo

Spodní kmeny kvasinek nemají rády vysoké teploty, a proto je proces zdlouhavější. Takto vznikají především ležáky. Obvyklé teploty jsou kolem 10 °C.

Jak název napovídá, spodní kvasinky většinou ochotněji sedimentují („usazují se“).

Pivní speciály


Pivní speciál

Jde hlavně o svrchně kvašená piva typu WitBier, IPA, APA, NEIPA, ALE, Stout atd. Tato piva se do ČR dostala ze zahraničí (hlavně z USA a Belgie), vaří je především minipivovary a v posledních letech si u nás získala velkou oblibu.

Dalšími extrémy jsou tzv. kyseláče, spontánně kvašená piva nebo například „barrel aged“. Podle naší legislativy se do speciálů počítají i „ležácká“ piva s EPM do 13 %. Nad 13 % už se jedná o tzv. silné pivo.

A jAK SE PIVO VYRÁBÍ?

Voda

Chmel

Slad

Pivo je kvašený alkoholický nápoj z obilí (u exotických piv vzácně i s přídavkem ovoce) nebo jiných ingrediencí, který se vyrábí převážně v pivovaru či v minipivovaru.


Principem výroby je rozštěpení složitých cukrů (škrobů) obsažených v obilných zrnech na jednoduché zkvasitelné cukry a následné zkvašení těchto jednoducých cukrů pomocí kvasinek.


Proces vaření piva je tedy zjednodušeně:

ŠROTOVÁNÍ – VYSTÍRÁNÍ – RMUTOVÁNÍ – SCEZOVÁNÍ – CHMELOVAR – ZCHLAZOVÁNÍ – KVAŠENÍ – FILTRACE – PASTERACE – STÁČENÍ